"Zrození nové jiskřivé hvězdy na koncertním nebi."

Těmito slovy popsal německý tisk debutový koncert souboru v Drážďanech na jaře 2012. Setkání dvou světových hvězd klasické kytary a dvou nejvýraznějších protagonistů akustické kytarové scény provázelo nadšené uznání kritiky i publika. Nebylo proto překvapením, že po jejich debutu následovala pozvání na festivaly po celém světě, jako například ve Skandinávii a Německu (Bergen Music Festival, MDR Musiksommer) a další prestižní akce v Rakousku, Švýcarsku, Indii a Jižní Americe. Svůj obdiv k jejich hudbě pohotově vyjádřili i kolegové hudebníci, například legenda klezmeru Giora Feidman.

"DANZA" by byl výstižný název pro aktuální program kvarteta, protože kombinuje intenzivní, virtuózní a temperamentní hudbu Jižní Ameriky a Evropy a bere posluchače na vzrušující hudební cestu. Jedinečné interpretace skladeb Astora Piazzolly a tanců paraguayské kytarové legendy Agustína Barriose se prolínají s melodickými skladbami mistrovského Nicolo Paganiniho a složitými rytmy balkánských tanců (Dušan Bogdanovič). Zazní také skladby Thomase Fellowa a Reentka, které představují koncertní hudbu, world music a jazz v současném objetí.

Tito čtyři hudebníci - každý sám o sobě uznávaným interpretem - si dali za úkol spojit koncertní tradici nástroje s expresivním a dynamickým zvukem moderní hudby.

Evropské kytarové kvarteto - vrchol kytarové hudby.

Evropské kytarové kvarteto hraje na struny značky D´Addario.

Zoran Dukić se narodil roku 1969 v Záhřebu. Na kytaru začal hrát ve věku šesti let. Dnes platí za jednoho z nejuznávanějších kytaristů. Jeho koncertní vystoupení, sólová či s orchestrem, zanechávají hluboké zážitky u diváků i hudebních kritiků.

Zoran absolvoval na Hudební Akademii v Záhřebu ve třídě Darka Petrinjaka. Svá studia poté zakončil u Huberta Käppela na Vysoké hudební škole v Kolíně nad Rýnem.

V letech 1990-1997 se účastnil kytarových soutěží a toto jeho období je nazýváno jako “tour de force”, protože na nich získal neuvěřitelné množství ocenění. Je jediným kytaristou na světě, který vyhrál obě soutěže “Andrés Segovia” v Granadě i v Palma de Mallorca. Dále získal první ocenění na soutěžích Fernanda Sora, Manuela Ponceho, Manuela de Fally, Francisca Tárregy, což dokazuje, že je virtuózním interpretem mnoha hudebních epoch a stylů. Na největší kytarové soutěži v Madridu, kterou zaštiťuje královská rodina, byl jako jediný nešpanělský kytarista oceněn kromě prvního místa i zvláštní cenou za interpretaci španělské hudby. Díky jeho přirozené schopnosti “komunikovat skrze hudbu” získal na mnoha soutěžích diváckou cenu publika.

Zoranovy recitály, provedené na pěti kontinentech, přiměly mnoho skladatelů, aby mu věnovali své skladby. Jeho repertoár proto zahrnuje díla Takemitsu, Henzeho, Reilyho, Cartera nebo Gubaiduliny a dalších. Zoran také podnikl turné s programem děl J. S. Bacha, kde prováděl jeho kompletní loutnové, houslové a violoncellové suity. Hudba J. S. Bacha je stále ve středu zájmu Zoranova hudebního života.

Zoran se také soustředí na španělskou a jihoamerickou hudbu, která představuje základní repertoár pro klasickou kytaru. Jeho programy jsou pečlivě vyvážené a obsahují široký záběr děl od Bacha po Brittena, od Sora po Albénize, od Tárregy po Villa-Lobose a Brouwera.

Zoran je také velmi aktivní jako hudební pedagog. Dříve vyučoval na hudební Akademii v Záhřebu a na Vysoké hudební škole v Aachenu, v současnosti působí na Královské hudební konzervatoři v Haagu a na Vysoké hudební škole v Barceloně. Vychoval generaci mladých klasických kytaristů a jeho studenti patří k nejúspěšnějším v Evropě. Zoran je zván na mnohé kytarové festivaly po celém světě. Dále je aktivním hráčem komorních seskupení a zakladatelem tria „Trio de Cologne“. Nahrál CD pro společnosti v Německu, Španělsku, Belgii a v Kanadě.

Judicaël Perroy je znám jako ojedinělý virtuózní klasický kytarista a hudebník, který má na svém kontě mnoho cen. V roce 1997 získal první cenu na prestižní Guitar Foundation of America, která mu otevřela cestu k turné po Spojených státech a Kanadě s více než šedesáti koncerty a mistrovskými kurzy.

Narodil se v roce 1973 v Paříži a na kytaru začal hrát v 7 letech na Conservatoire Municipal Inter-Districts v Paříži. Studoval u Delie Estrada a Raymonda Gratiena na Ecole Nationale d'Aulnay-sous-Bois, kde promoval s vyznamenáním. V 11 letech vystoupil jako sólista ve dvou Vivaldiho koncertech s Ensemble Instrumental du Mans pod vedením André Girarda a pokračoval ve studiu hudby u Roberta Aussela a Daniela Lavialle. Ve 14 letech získal druhou cenu na mezinárodní kytarové soutěži Ile de France. V roce 1992 získal jednomyslným rozhodnutím poroty hlavní cenu a cenu publika na 15. mezinárodním kytarovém Concours René Bartoli. V roce 1994 získal koncertní diplom na Ecole Normale de Musique v Paříži ve třídě Alberta Ponce a později téhož roku mu byla udělena 1. cena na 7. mezinárodní soutěži Bourg-Madame, kde konečné hlasování prováděla široká veřejnost bez jakékoli poroty. V roce 1996 se stal vítězem první ceny ve své absolventské třídě na Národní konzervatoři hudby a tance v Paříži (Pařížská konzervatoř).

Během jeho vítězného GFA turné Mel Bay Publications nahrál a vydal jeho živý koncert v Lubbocku (Texas). Po jeho vítězném turné GFA získala nahrávka „Aspen Suite“, stejně jako jeho dřívější nahrávka u francouzského vydavatelství QUANTUM, vysokou chválu a nejvyšší ocenění v časopise Diapason. Následně byla znovu vydána u vydavatelství Bayard Musique v roce 2008. Natočil dvě CD pro sbírku Bayard Musique Meditation, CD s flétnistkou Florence Bellon a další s harfenistkou Joannou Kozielskou. Nahrál CD s hudbou J. S. Bacha pro Naxos, které obsahuje působivé a bezprecedentní provedení Bachovy druhé klavírní partity v transkripci pro klasickou kytaru. V roce 2016 nahrál CD se skladbami M. M. Ponce (Naxos), které obsahuje premiéru Sonáty č. 2 a také nové CD pro Contrastes Records s názvem „Paris est une solitude peuplée“. Současná Judicaëlova diskografie zahrnuje osm alb a jedno DVD. Kromě toho Judicaël ve Francii odehrál mnoho koncertů, které byly živě vysílány na France-Musique.

Judicaël je velmi žádaným učitelem a je pravidelně zván na mistrovské kurzy na mnoha špičkových konzervatořích a univerzitách světa. Jeho studenti vyhráli mnoho hlavních cen v regionálních, národních a mezinárodních soutěžích, včetně Guitar Foundation of America, a zároveň se stali zralými a vycházejícími hvězdami klasické kytary a mezinárodní hudební scény. Judicaël vyučoval na Ecole Nationale de Musique d'Aulnay-sous-Bois a Ecole Nationale de Musique Blanc-Mesnil (1995 až 2004). V zimě roku 2000 byl vybrán na pozici vedoucího katedry kytary namísto Stevena Robinsona na Stetson University.

V roce 2017 byl Judicaël jmenován na fakultu na San Francisco Conservatory of Music a nadále zastává učitelskou pozici v Lille’s appPSEA (Association de préfiguration du Pôle supérieur d'enseignements artistiques) Nord-Pas-de-Calais ve Francii.

https://www.judicael-perroy.com

Gaëlle Solal se narodila do rodiny milující hudbu, v pěti letech objevila klasickou kytaru a hned rok poté začala studovat na konzervatoři v Marseille. Jako malá holčička si do deníku napsala: "Až vyrostu, chci být tanečnicí a hudebnicí". Některé sny se skutečně plní.

V 16 letech Gaëlle nastoupila na pařížskou konzervatoř a o tři roky později ji absolvovala s vyznamenáním Premier Prix a s touhou učit se dál. Zábavná, ctižádostivá a toužící nenechat si ujít žádnou novou výzvu se účastnila mezinárodních soutěží a zároveň studovala magisterský obor na Hochschule für Musik v Kolíně nad Rýnem. V roce 1998 se Gaëlle stala první Francouzkou, která vyhrála soutěž v italské Alessandrii, jednu z nejvýznamnějších světových kytarových soutěží. Získala také ceny v dalších 12 národních a mezinárodních soutěžích a byla oceněna granty a stipendii mnoha nadací.

Počátkem roku 2000 se Gaëlle přestěhovala do Andalusie, kde zahájila pedagogickou kariéru a získala profesuru na konzervatořích v Córdobě a Seville, přičemž se sama nadále vzdělávala na mistrovských kurzech po celém světě. Po deseti letech působení v duu Astor se v roce 2006 vrátila k sólovému vystupování a získala druhou cenu na Guitar Foundation of America. Vystupovala v prestižních sálech ve více než čtyřiceti zemích jako sólistka, komorní hráčka a sólistka s orchestrem.

Gaëlle je spíše vyznavačem svobody než dogmat, plynule přechází od Bacha k Beatles, od soudobé hudby k baroku a od formálních vystoupení až ke komickým výstupům s partnerem Borisem Gaquerem v duu Crazy Nails.

Gaëlle je angažovaná a vstřícná profesionálka a prostřednictvím organizace Guitar'elles, kterou založila, vede kampaň za přítomnost a zviditelnění žen ve světě kytary. Solal žije od roku 2011 v Bruselu. Hraje na struny Savarez a na kytaru „Rondine“ z dílny Waltera Verreydta a Martiny Gozzini.

Gabriel Bianco is considered to be one of nowadays finest classical guitarists. Gabriel has won first prize in several international competitions, has performed in over fifty countries spanning every continent, and has recorded 8 CDs.

ADAMI Classic Revelation in 2011 as well as first prize competing in Sernancelhe (Portugal, 2005), Ile de Ré (France, 2006), Gitarre Forum Wien (Austria, 2006), “Silesian Autumn” in Tychy (Poland, 2006), “Hubert Käppel” in Koblenz (Germany, 2007), Barbezieux (France, 2007), Guitar Foundation of America (United States of America, 2008), “Fundación Gredos san Diego” in Madrid (Spain, 2011), “Andrés Segovia” in Almuñecar (Spain, 2012). 
Born in 1988 in Paris. Gabriel started playing the guitar with his father. In 1997, he enrolled at the CNR (Conservatoire National de Région) in Paris in Ramon de Herrera’s class.
He was in music-study until the baccalaureate. In 2005 he was unanimously admitted to the CNSMDP (National Conservatory of Music and Dance in Paris) where he joined Olivier Chassain’s class. 

He won his guitar prize in 2008 and his chamber music prize in 2015, both times with the congratulations of the jury.
Gabriel Bianco has performed in concert in prestigious venues such as the Théâtre du Châtelet, la Folle Nantes Day, the Radio-France Occitanie Festival, the International Festival of guitar in Paris, the Tchaikovsky Hall in Moscow, the Herbst Theatre in San Francisco, the Luis Arango Auditorium in Bogota, the Central Conservatory of Beijing, the Musashino Art Centre and the Yamaha Hall in Tokyo, the Kyiv Philharmonic, the Zurich Opera and the Lausanne Opera.
Gabriel Bianco is passionate about chamber music. He has been a member of Quatuor Eclisses since its creation in 2012, for which he has composed many arrangements and has recorded 4 records with the Ad Vitam record label. 

He also performs with Marina Viotti (Mezzo-soprano), always with his arrangements of classical and popular music, whose record release is scheduled for April 2023 with the Aparté label. 

He has also made record duetting with oboist Michaela Hrabánková on the Ad Vitam label. He occasionally shares the stage with Edgar Moreau (cello), Maïté Louis (violin), Mathilde Caldérini (flute), Lola Descours (bassoon), Kévin Amiel (tenor), Romuald Grimbert-Barré (violin).
Bianco has recorded 2 solo records, the first with the Naxos label in a Bach, Mertz & Koshkin programme then with the Ad Vitam Records label in Da Milano, Scarlatti, Regondi & Paganini programmes. Gabriel is very active in the creation of contemporary pieces. 

He has worked with Atanas Ourkouzounov, Sergio Assad, Karol Beffa, Orestis Kalampalikis, Matthieu Stefanelli, Jules Matton, Camille Pépin, Inès Halimi and Thomas Viloteau on the creation of new works for solo guitar or chamber music.

Since 2018, Gabriel Bianco is Senior Docent at the Conservatorium van Amsterdam. He gives individual guitar lessons and directs the classical guitar section. He plays exclusively on Savarez. strings.

Today, he directs the higher education at the “Conservatorium van Amsterdam” (Netherlands), he gives individual lessons there.

Marek Pasieczny (Ph.D Comp., MMus Comp., MMus Perf, PGDip Perf., PGDip Comp., MA Performance) composer and guitarist.

Pasieczny holds three Master Degrees in music from the Royal Conservatoire of Scotland in Glasgow, UK (for composition and performance with distinction) and “Karol Lipinski” Academy of Music in Wroclaw, Poland (for performance with distinction). In 2010, Pasieczny began a combined doctoral degree in composition and performance in Australia, before returning to Europe in 2012 and completing his PhD at Surrey University in Guildford, UK in December 2015.

As a composer, guitarist, lecturer and adjudicator Pasieczny has appeared regularly at festivals in Europe (Poland, France, Germany, Netherlands, Switzerland, Austria, Czech Republic, Greece, Turkey, Bosnia and Herzegovina, The UK, and Italy), Asia (China, Japan) Russia, Australia, New Zealand, South Africa, Canada and USA.

Masterclasses and lectures:

2012-2015 University of Surrey (The UK), 2020: Leeds College of Music, Leeds, The UK, Zürich University of The Arts, Switzerland, 2018: University of Alaska, UAA Anchorage, Alaska, USA, University of Victoria, Victoria, Canada, RNCM – Royal Northern College of Music, Manchester and Royal Birmingham Conservatoire (Birmingham City University), Birmingham (The UK). 2017: California State University, Fullerton/LA, USA 2016: The Central Conservatory of Music, Beijing, (China), Hochschule fur Musik, Freiburg (Germany), 2021: Hochschule für Musik und Theater Rostock (Germany), Hochschule für Künste Bremen (Germany), Hans-Werner-Henze Musikschule Berlin (Germany), New Zealand School of Music, Victoria University, Wellington, New Zealand. 2015: Conservatory: Koninklijk Conservatorium – Brussels (Belgium) 2013: Auckland University, Auckland (New Zealand).

Pasieczny has composed for and collaborated with such musicians as: Pat Metheny (CD „Upojenie”), Anna Maria Jopek, Odair and Clarice Assad, David Russell, Roland Dyens, Carlo Domeniconi, LAGQ: Los Angeles Guitar Quartet, Ana Vidovic, Hilary Hahn, James Gourlay, Aaron Shorr, Andrew York, Pavel Steidl, Krzysztof Pelech, Michal Stanikowski, Andrzej Bauer, Vojin Kocic, Duo Melis, Lulo Reinchard and many others.

Premieres of his works have been performed in venues such as: Peabody Conservatory, Baltimore, USA (2012), Conservatoire National de Strasbourg, France (2011), He Luting Hall, Shanghai, China (2008), BBC Scotland, UK (2007), Royal Albert Hall, London, UK (2004), W. Lutosławski’s Hall (2003) (Warsaw, Poland) and Carnegie Hall, New York (2006, 2014).

Pasieczny appeares on a total of 36 albums. As a composer and performer: on 14 albums, singles, solo EPs, 5 albums with chamber music, 3 albums with chamber and symphony orchestras. 4 albums has been dedicated entirely to the work of Pasieczny, and 10 albums on which he appears among other composers. Pasieczny’s music has been also used for ballet (Taiwan) and film-documentaries (Germany, USA).

In 2012, Pasieczny became a D’Addario artist and as well featured on the cover of the Classical Guitar Magazine. Pasieczny’s works has been published by: PWM (Poland), Les Productions D’Oz (Canada), Lathkill Music (The UK), HomaDream Inc., (Japan), SLE (The UK / Republic of South Africa)

“Very talented composer (…) Hope for the polish modern repertoire of classical guitar”

Maestro KRZYSZTOF PENDERECKI –composer and conductor

(Canterbury, England; April 2009)

“I do consider Marek Pasieczny as a highly inspired guitarist and composer. His musical world deeply touches me by its great personality and originality. He is what I call a free artist.”

ROLAND DYENS - guitarist and composer, Teacher at the Conservatoire National Supérieur de Paris (Paris, France; October 2008)

“Pasieczny is one of the most important guitarists-composers-musicians from our time” – CARLO DOMENICONI (guitarist and composer) (Berlin, Germany, 2010)

Pia Offermann studovala v Berlíně, v Brémách a postgraduálně v „Centro Chitarristico Francisco Tàrrega“ v Pordenone (Itálie) u profesora Thomase Offermanna, profesora Jense Wagnera a profesora Paola Pegorara. 

Byla členkou mezinárodně oceňovaného pěveckého sboru Rundfunk-Jugend-Chor Wernigerode, jeho komorního sboru a mezinárodně oceňovaného Vocal Consort Weimar.

Je laureátkou mezinárodní soutěže pro klasickou kytaru v polském Krakově. 

Své znalosti prohlubovala na mistrovských kurzech u Roberta Aussela, Davida Russella, Hopkinsona Smithe a renomovaného newyorského klavíristy Seymoura Bernsteina.

Pia Offermann je aktivní jak sólově, tak v komorních obsazeních, je zvána na mezinárodní festivaly, do porot a k vedení kurzů či mistrovských tříd na konzervatořích a univerzitách po Evropě, Severní Americe, Jižní Americe a Asii.

Spolupracuje s německým ministerstvem zahraničí, Goethe Institutem i Institutem Cervantes.

2010 "Artist in Residence" na Mount Royal University Calgary, Kanada.

Pia dlouhá léta působila na Hochschule für Künste Bremen, je uměleckou ředitelkou mezinárodního festivalu kytarového umění v Brémách a mezinárodní soutěže mládeže, je taktéž uměleckou ředitelkou Sasko-anhaltského zemského kytarového orchestru.

Kromě umělecké činnosti získala diplom kulturní manažerky.

U vydavatelství AureaVox vyšla její dvě sólová CD "Satyagraha" a "Spanish Guitar Masterpieces". Na rok 2023 plánuje CD s díly Alexandra Tansmana.

Od dubna 2010 je členem D'Addario Family (USA).

„Není ničím jiným než skutečnou umělkyní, která se nikdy nevyužívá k tomu, aby se dostala do popředí, ale chce k nám promlouvat, což je to, co dnes potřebujeme více než kdy jindy. Vlastně potřebujeme hudbu, která mluví o naší době: o nás, našich otázkách a pocitech pravdy, něhy, hloubky nebo lahodné lehkosti. A to ona přináší. Naslouchejme jí.“
Danielle Ribouillault, Paříž, z recenze pro Classical Guitar London

“A real personality, an artist through and through.” (Nuances magazine).

In April 2019 Marina Viotti was awarded the “Best Young Singer of the year” at the prestigious International Opera Awards in London. She also won the 3rd prize at the “Concours de Genève” in 2016, and the International Belcanto Prize at the Rossini Festival in Wildbad in 2015.

After studying flute, Marina Viotti first experimented with jazz, gospel and heavy metal. She got a master’s degree in philosophy and literature, before she began her vocal training with Heidi Brunner in Vienna and continued at the Lausanne University of Music in the class of Brigitte Balleys. She completed her studies with a diploma as a soloist and studied Belcanto with Raul Gimenez and Alessandra Rossi.

Marina Viotti’s first steps on the operatic stage after her studies took her to the Lausanne Opera, the Lucerne Theatre and, as part of the young ensemble, to the Grand Théâtre de Genève. She made her debut as Isabella (L’italiana in Algeri) at the Rossini Festival in Bad Wildbad in 2015.

Since then, she sang roles like Olga (Onegin) and Bradamante (Alcina) in Opera du Rhin, Elisabetta (Maria Stuarda) and Isabella in Lucerne, Rosina (Barbiere) at the Bolshoi and in Dresden, Melibea (Viaggio a Reims) in Valencia and at the Liceu, where she also debuted Nicklausse/Muse (Hoffman Tales) last season. In 2021-22, she made her debut as Dorabella (Cosi) in a new production at the State opera Berlin under the direction of Barenboim, and will sing her first Cherubino (Nozze) there later this season. Marina will also come back to la Scala, this time singing Maddalena (Rigoletto), a role she sang already in Zürich and Munich State opera. Further debuts include Orlovsky (Fledermaus) in Firenze Maggio Musicale, Arsace (Semiramide) in Lausanne, and Alceste (title role) in Roma.

Marina Viotti is a sought-after concert singer. Her concert repertoire includes among others: Mozart C Messe, The Seven last Words of our Saviour (Haydn), Beethoven’s Mass in D Major and Symphony No. 9, Kindertotenlieder (Mahler), Der Rose Pilgerfahrt (Schumann), La petite messe solennelle (Rossini), Verdi’s Requiem, El amor Brujo (De Falla), Le Poème de l’amour et de la mer (Chausson), under the baton of maestro Corboz, maestro Dudamel, or maestro De Billy, to name but a few.

Moreover, Marina Viotti is regularly invited to festivals all over the world, to present her very unique recital/shows such as “Love has no borders” (voice, piano, sax and double bass), “Porque existe otro querer” (duo voice/guitar) or “About last night” (cabaret).

Pochází z rodiny, kterou již po několik generací tvoří téměř výhradně učitelé, a již téměř 40 let se intenzivně věnuje výuce hry na kytaru a komorní hře. Mnoho jejich studentů, které sledovala od prvních krůčků až po absolutorium, se stalo profesionálními hudebníky a prosadilo se na významných národních i mezinárodních soutěžích, jak v sólové hře, tak v komorních souborech.

Za tyto úspěchy získala několik ocenění, včetně "Zlaté kytary za didaktiku" ("Chitarra d'oro per la didattica"), která jí byla udělena v roce 2014 na 19. Mezinárodní kytarové konferenci v Alessandrii.

Je autorkou kytarové metody "Crescendo a più corde", kterou v roce 2021 vydalo nakladatelství Ut Orpheus, postavené na dlouholeté a konsolidované pedagogické praxi. Tuto metodu Lucia představila mimo jiné na Mezinárodní kytarové konferenci v Miláně (říjen 2021).

Lucia je absolventkou konzervatoře "B. Marcello" v Benátkách, v oboru kytara a hudební didaktika ve třídě Tommasa De Nardise. Následně s nejlepším hodnocením a vyznamenáním získala vyšší akademický diplom II. stupně v oboru kytarová didaktika na konzervatoři "G. Tartini" v Terstu u Frédérica Ziganteho. Své znalosti doplnila četným studiem muzikologických předmětů, didaktiky, humanitních věd, motoriky a psychomotoriky.

Současně vystupoval na koncertech jako sólistka nebo v různých komorních seskupení či jako sólistka s italskými a evropskými orchestry.

Lucia je často zvána k vedení mistrovských kurzů, hudebních workshopů a seminářů pro sólisty či kytarové soubory, jak v Itálii, tak i v zahraničí. Mimo jiné je zvána do porot národních a mezinárodních soutěží.

Thomas Offermann patří mezi nejvýznamnější kytarové pedagogy nejen v evropském měřítku. Během své hudební kariéry koncertoval ve více než 40 zemích světa, a to jako sólista, s orchestry a v Duu Sonare, které patří mezi nejvýznamnější kytarová seskupení současnosti. Vystoupil také na významných mezinárodních festivalech. 8 CD nadšeně přijatých mezinárodní kritikou i živé rozhlasové a televizní přenosy a nahrávky dokumentují jeho kvalitní uměleckou práci.

Při svém působení v Duu Sonare obohatil Thomas Offermann repertoár klasické kytary o hudební aranže děl Chicka Corey, Franka Zappy a Mikea Oldfielda. Chick Corea osobně pochválil jeho interpretace pro „tolik citu a krásy“.

Prof. Thomas Offermann vede v současné době mezinárodní kytarovou třídu na Vysoké umělecké škole v Rostocku; je uměleckým ředitelem Mezinárodní kytarové akademie v Berlíně. Doma i v cizině je vyhledávaným pedagogem především pro svůj zkušený a citlivý způsob výuky. 

V roce 2015 vyšla v nakladatelství Schott/Mainz jeho kniha „Moderne Gitarrentechnik – Integrative Movement Theory for Guitarists“. Anglickou verzi „Modern Guitar Technique – Integrative Movement Theory for Guitarists“ vydalo nakladatelství UT Orpheus v roce 2019.

Thomas Offermann je také dirigentem kytarových orchestrů, se kterými uvedl díla Steva Reicha, Rolanda Dyense, Carla Domeniconiho, Benjamina Verderyho, Leo Brouwera a dalších. Carlo Domeniconi, Sérgio Assad, René Eespere, Marco de Biasi, Marek Pasieczny a Benjamin Verdery mu věnovali skladby pro kytarový orchestr.

Thomas Offermann je od roku 2010 zástupcem pro klasickou kytaru evropské firmy D‘Addario.

http://www.thomasoffermann.com

Martin Schwarz vystudoval kytaru na Hudební akademii ve Vídni u prof. Waltera Würdingera a Luciana Continiho. Zúčastnil se mistrovských tříd u Huberta Käppela, Oscara Ghiglii, Alvara Pierriho a mnoha dalších. Nejvíce jej však ovlivnil David Russell.

Jako sólista nebo člen komorních uskupení koncertoval v Německu, Polsku, České republice, Slovensku, Rakousku, Rusku, Řecku a Itálii.

Nahrál dvě CD se skladbami německo-indonéského skladatele Stefana Soewandi “Echoing Silence” (1997) a “Dewa” (1999), obě pro Kreuzberg Records Berlin.

Je zakládajícím členem kvarteta „Guitar4mation“, s nímž vystupuje již od roku 1993. Kvarteto nahrálo již 4 CD pro vídeňský label Gramola: 1996 „From a Hidden Street“, 2006 „pulse.sound.joy.heart.“, 2010 „Sonada del Alma“, 2014 „Trans4mation“.

Důležitou součástí jeho umělecké práce je kompozice a aranžmá skladeb pro kytaru, od sóla až po kytarový orchestr.

Martin Schwarz vyučoval po mnoho let na různých hudebních školách v Rakousku. Od roku 2012 vede kytarový orchestr na Hudební univerzitě ve Vídni. V roce 2015 byl jmenován profesorem kytary na Univerzitě Antona Brucknera v Linci (Rakousko).

Petr Saidl studoval na Konzervatoři v Pardubicích u Stanislava Juřici a na Vysoké hudební škole Franze Liszta ve Výmaru u prof. Rolanda Zimmera, prof. Jürgena Rosta a prof. Moniky Rostové. Aktivně se účastnil mistrovských kurzů (Gordon Crosskey, John W. Duarte, Hubert Käppel, Costas Cotsiolis, Wolfgang Lendle, ad.).

Je držitelem řady ocenění z národních a mezinárodních soutěží. V roce 1990 byl zařazen na prémiovou listinu Českého hudebního fondu. V roce 1993 zahájil svou pedagogickou činnost na pardubické konzervatoři, kde od roku 2007 vede kytarové oddělení. Od roku 2016 působí také na AMU v Praze. Jeho studenti obsazují čelní příčky v národních i mezinárodních kytarových soutěžích (208 cen, 78 prvních cen). Za výjimečné pedagogické výsledky byl v minulosti dvakrát oceněn. Je pravidelně zván do porot kytarových soutěží, na kytarové festivaly, konzervatoře a hudební univerzity. Spolupracuje s hudebními nakladatelstvími. V roce 2010 se stal členem “D’Addario Family”.

Jako sólista i člen různých komorních seskupení, nejčastěji s houslistou Bohuslavem Matouškem, violistou Milanem Řehákem a také jako člen kytarového kvarteta “Guitar4mation”, koncertoval v mnoha evropských zemích. Řada rozhlasových a televizních snímků vznikla ve spolupráci s ORF, ARD, BR1, ČT a ČRo. Natočil několik odbornou kritikou vysoce ceněných CD – dvě sólová, další s violistou Milanem Řehákem a tři s kytarovým kvartetem “Guitar4mation”.

Je uměleckým ředitelem projektu “Kytara Kutná Hora”, který mimo jiné zahrnuje festivaly “Kytarová noc” a “Mezinárodní kytarové bienále Kutná Hora” nebo udělování ceny “Mladý kytarista roku”.

Prof. Jens Wagner studoval ve třídě Karla Scheita, jednoho z nejvýznamnějších pedagogů moderní kytarové hry. Intenzivně se také věnoval studiu staré hudby, které mu dalo důležité hudební podněty a rozvinulo jeho interpretační citlivost. Během své sólové kariéry a v seskupení Duo Sonare koncertoval ve více než 40 zemích. Vystoupil také na významných mezinárodních festivalech.

Kytarovou literaturu obohatil svými aranžemi rockové a populární hudby, např. skladbou Tubular Bells od Mike Oldfielda nebo kompozicemi Johna McLaughlina. Jeho repertoár zahrnuje kontrastní propojení různých hudebních stylů interpretovaných jak na kytaru z 19. století, tak na moderní španělskou kytaru.

Jens Wagner je profesorem na Vysoké škole hudby a divadla v Hamburku a pedagogicky působí také na Univerzitě umění v Brémách. Jako zkušený kytarista a loutnista předává svým studentům hluboké znalosti.

Jens Wagner je autorem odborných článků na téma „teorie držení těla a pohybu“ a „technika pilování nehtů pro kytaristy“, které vyšly v několika časopisech. Jeho transkripce děl Telemanna a Haydna byly vydány u Heinrichshofen a Trekel.

Nahrál 12 CD nadšeně přijatých odbornou kritikou i veřejností.

https://jenswagner.com

Narodil se v anglickém Yorkshire v roce 1952. Ve věku dvanácti let začal hrát na fagot a v šestnácti letech byl vybrán do Národního orchestru mládeže ve Velké Británii. Ve studiu hry na fagot pokračoval na Guildhall School of Music and Drama v Londýně, kde také navštívil první kurzy Alexandrovy techniky (AT). Po získání hudebního diplomu v roce 1973 se stal členem Orchestru anglického národního baletu, kde působil dvanáct let. Stále se věnoval AT a nakonec se rozhodl přihlásit na tříletý kurz v Londýně, po jehož absolvování získal roku 1979 osvědčení a stal se vedle svého povolání hudebníka i učitelem AT.

V roce 1985 byl pozván k přednášení AT do Dramatisches Zentrum Wien. Od té doby žije ve Vídni. V letech 1991-1996 působil jako hostující profesor na hudební univerzitě v Grazu. V roce 1996 založil “The Alexander Technique Teacher Training Centre” ve Vídni.

V poslední době vedl mnoho workshopů i individuálních lekcí o AT v České republice, zejména v Praze, ale také v Brně, Kroměříži, Jeseníku a v Olomouci. Na kytarovém festivalu v Mikulově vyučuje AT od roku 2004.

Michael stále aktivně působí v hudebním světě; pro hudebníky pořádá kurzy Alexandrovy techniky a jako fagotista vystupuje s vídeňskými orchestry a komorními ansámbly.

https://www.alexandertechniquecentrevienna.com/